Vláda dále testuje, co lidé ještě snesou, chystá zdražení vody, tepla, léků…

Zdražení vody, tepla, léků či speciálních potravin pro nemocné lidi považuje bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá za největší zločin současné vlády. S přesunutím těchto, ale i řady dalších výrobků a služeb ze snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) do základní 21procentní, počítá reforma DPH, kterou připravilo ministerstvo financí. Navrhované změny ostře kritizuje také sněmovní opozice.

Resort financí navrhuje dvě sazby DPH místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a měla by zůstat jedna snížená ve výši 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. Podle České televize (ČT) ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. Návrh by zvýšil příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně.

»Když bychom to vzali opravdu pragmaticky, tak zjednodušení na dvě sazby určitě není pro nás problém akceptovat. To, co je problém akceptovat, je, které položky se mají převést do 21procentní sazby,« řekla Vostrá pro iportaL24.cz. Největší problém vidí v převedení vodného a stočného z desetiprocentní do nejvyšší sazby. Zdůraznila, že vodu potřebují téměř všechny výroby, což znamená, že změna povede ke zdražení řady služeb, výrobků atd. »Zdražení vody, tepla, léků, speciálních potravin pro nemocné lidi, ale také věcí pro děti, bude mít velký dopad na naše občany a já to považuju za největší zločin této vlády,« dodala Vostrá. Není si jistá, zda vláda má tyto kroky promyšlené, protože logicky dojde k omezení spotřeby občanů, a tím pádem se přiškrtí ekonomický růst. »To je špatné rozhodnutí zejména u těch položek, které se přeřazují do základní sazby 21 procent,« míní Vostrá.

Bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek poukázal na to, že zvýšení DPH poškodí nízkopříjmové a středněpříjmové vrstvy obyvatel. »Je to neuvěřitelná snaha vlády zbídačovat vlastní obyvatelstvo, přitom blábolí každý den o tom, jak je potřeba podporovat Ukrajinu, vyhazovat stamiliony na zbrojení a na druhé straně se utahuje řemen českému obyvatelstvu,« řekl před časem pro iportaL24.cz. Vládě by doporučil, aby místo zavádění něčeho, co ještě více »oškube« lidi, vedla debatu o progresívním zdanění především velkých firem, ale také jednotlivců s abnormálními příjmy vysoce překračujícími průměrnou mzdu.

Parodie na hospodářskou politiku

Navrhované změny kritizují také zástupci sněmovní opozice. »Je to parodie na hospodářskou politiku. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, ekonomiku řídí účetním způsobem, testuje, co lidé snesou, bez vyhodnocení dlouhodobých dopadů,« uvedl první místopředseda ANO Karel Havlíček. Kritizoval, že vládní poslanci zrušili elektronickou evidenci tržeb (EET) a chybějící zdroje řeší tím, že za stejné služby daně zvýší. »To, že ve stejné době chtějí snížit vybraným subjektům daně z hazardu a zvýšit DPH za vodné a stočné, považuji za vrchol cynismu,« dodal bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury Stanjura navzdory předvolebním slibům oznámil, že vláda všem lidem plošně zdraží léky, vodné a stočné, veřejnou dopravu, stravovací služby či teplo. »Hnutí SPD je dlouhodobě proti zvyšování daní našim firmám a občanům a s tímto návrhem zásadně nesouhlasíme,« uvedl. Dodal, že je potřeba hledat úspory zejména na výdajích státního rozpočtu. »Pro Ukrajince vláda jen za poslední rok utratila i na dluh přes 50 miliard korun, ale naše občany nadále sdírá z kůže?« doplnil Okamura.

Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat. Například Piráti chtějí diskutovat o ubytovacích službách, v případě přesunu do nejvyšší sazby by se to totiž dotklo i studentů ubytovaných na kolejích, lidovci nebo STAN by zase rádi zachovali tři sazby DPH a některé citlivé položky by rádi přesunuli do nejnižší, desetiprocentní sazby.

Kontrolní balónek, jak bude veřejnost reagovat

Ministerstvo financí podle ČT plánuje přesun z deseti procent na 21 procent například u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, oprav obuvi, kožených výrobku a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z deseti na 14 procent chce například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků. Naopak snížit DPH z 15 na 14 procent navrhuje u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček.

Snížení sazby o jedno procento však nebude podle Vostré znamenat zlevnění potravinářských výrobků. »Tohle nebude mít žádný dopad na cenu potravin, už vzhledem k tomu, že pokud se přeřadí do vyšší kategorie teplo a voda, která je v potravinářském průmyslu nevyhnutelná, tak samozřejmě výrobci, ale i zemědělci, si budou náklady převádět do cen svých výrobků, ceny půjdou nahoru, a to jedno procento, o které se sníží DPH, nebude mít opravdu na cenu potravin žádný vliv,« uvedla Vostrá.

Věří, že jde jen o jakýsi kontrolní balónek, jak bude veřejnost reagovat. Je podle ní potřeba si uvědomit, že i zvyšování nepřímých daní má svůj strop, kde to je ještě akceptovatelné. »Vláda by si měla dát více práce s tím, aby se podívala na celý daňový systém, to znamená i na daně z příjmu i na progresivitu zdanění, protože to je cesta, aby se co nejoptimálněji nastavily parametry u jednotlivých daní. To, že se to dělá opět salámovou metodou, není úplně ten nejlepší a nejsprávnější postup, který může tato vláda zvolit,« dodala Vostrá.

Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun.

Stanjura by rád návrh změny DPH předložil Sněmovně v červnu, poslanci by o něm definitivně mohli hlasovat na podzim, uvedla ČT.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH částkou 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadají na obce a 9,78 procenta na kraje.

Vláda dále testuje, co lidé ještě snesou, chystá zdražení vody, tepla, léků…

Sdílej