„Lidem je třeba dát pravdivé informace.“ Paroubek zve na akci. Co mainstream neukáže?

Členství v západních strukturách lze skloubit s vlastní „východní“ politikou a s využitím možností, které jsou otevřeny například v Číně. Jiří Paroubek chce se svým spolkem Nespokojení nabídnout alternativu k „neználkovské“ zahraniční politice vlády ČR, a proto příští týden pořádá debatu o realistickém vztahu k této východní zemi.

Premiér Petr Fiala v pořadu Otázky a odpovědi z Kramářovy vily hovořil o demonstracích proti vládě, že „vyvolávají úsměv“ a že jim rozhodně nechce ustupovat. Vám sice novináři také říkali „Buldozer“, není ale toto až příliš „válcující“ přístup?

Petr Fiala mi připomíná Ludvíka XIV., který, když se vrátil 14. července 1789 z lovu, a lidé v té době v Paříži dobývali Bastilu, tak si do svého deníku k tomu dni napsal: „Nic!“ Premiér by neměl přezírat protesty nespokojených lidí.

Ono jde nejen o toto vyjádření. Koalice je kritizována za to, že nehovoří s opozicí a vše si prosazuje svou většinou 108 hlasů. Debata se o tom vedla zejména v minulých dnech kolem hlasování o odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové. Vy jako poslanec pamatujete třeba éru Petra Nečase a předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové, kteří v prvních měsících také měli podobnou většinu. Nakonec ona vláda skončila historickým skandálem. Vidíte tam nějaké paralely?

Arogantní vlády obvykle skončí špatně. A špatně skončí i tato vláda, která je vládou hlubokého deficitu a neslýchaného poklesu životné úrovně lidí.

 

Paní předsedkyně Pekarová Adamová je velmi aktivní i mezinárodně, tím se od svých předchůdců odlišuje. Je podle vás správné, aby předsedkyně sněmovny měla takto výraznou roli v zahraniční politice?

Možná, že by předsedkyně Pekarová Adamová měla být raději méně aktivní. Hezky se obléká. Je otázka, kolik jí ten outfit stojí, zda jí na to stačí její plat ve sněmovně…

Když zůstaneme u zahraniční politiky, jak podle vás reprezentuje Českou republiku současné „silové“ resortní obsazení Lipavský – Černochová?

Je to duo neználků, které ovšem plně respektuje americké zájmy a v případě Černochové zájmy zbrojařských koncernů jak amerických, tak švédských i německých. A to není dobré pro Českou republiku.

Kauza kolem návštěvy Emmanuela Macrona v Pekingu v tomto týdnu postavila český vyhraněný zahraničněpolitický postoj i proti evropským spojencům, kteří kritizovali přílišnou závislost na USA. Z Prahy zaznělo, že takové nápady se musí „utnout hned v zárodku“ a spojenectví s USA naopak rozvíjet, zdůrazněno bylo, že se v rámci lidskoprávní zahraniční politiky musíme postavit proti Rusku i Číně jako diktaturám z východu. Co říkáte na tento postoj?

Myslím, že postoj prezidenta Macrona je naprosto správný. Je plně v intencích francouzské politiky tak, jak ji tato země uskutečňovala po roce 1959, tedy po opětovném příchodu Charlese de Gaulla do čela státu. Ale je, myslím, také v zájmu celé Evropy a tedy i České republiky. EU by neměla sklouznout do vazalství ve vztahu k USA. Řada českých politiků – a musím říct, že vlastně celá česká vláda unisono – si v tomto postoji vazalství přímo rochní.

V nedávném průzkumu, který prováděla agentura STEM pro Českou spořitelnu, se 35 % lidí vyjádřilo, že jsou pro západní orientaci státu, tedy pro členství v EU a v NATO. Ale 30 % respondentů sdělilo, že by rádo vidělo, aby ČR byla mostem mezi Východem a Západem. Je zajímavé, že tito lidé zdůrazňovali neutralitu státu. Já si myslím, že je možné skloubit obojí přístup. Být součástí západních struktur, ale mít také svou vlastní „východní“ politiku. Nerespektovat dnes ekonomickou sílu Číny je hloupost první třídy.

Vztahy Česka s Čínou prošly za třicet let mnoha zvraty a turbulencemi. Jak bychom se tedy měli k této rostoucí asijské velmoci stavět, podle vás?

Myslím, že tyto vztahy by měly být především postaveny na realistické bázi vzájemného respektu a vzájemné výhodnosti. Čína představuje obrovský trh, kam přicházejí také – zejména prostřednictvím německého vývozu automobilů – české subdodávky součástek a náhradních dílů pro tyto automobily. Pokud by neexistoval vývoz německých automobilů do Číny, neměli bychom kam vyvážet výrobky našich fabrik z oblasti automotive.

K tématu aktuálních česko-čínských vztahů pořádá v úterý váš spolek Nespokojení i diskusní podvečer. Proč jste se rozhodli uspořádat diskusi právě k tomuto tématu?

Myslím, že je potřeba dávat lidem pravdivé informace. Pravdivé a úplné informace. Bohužel, česká mainstreamová média až na výjimky typu MfD, neposkytují úplné informace o Číně a o možnostech rozvoje česko-čínských vztahů.

Proto na Novotného lávce v Praze pořádáme v úterý 18. dubna diskusní podvečer, jehož hosty budou bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, dále filosof a expert na globální studia se zaměřením na Čínu a Asii doc. Marek Hrubec a Ing. Miroslav Pavel, bývalý vydavatel Literárních novin a dlouholetý bývalý generální ředitel velkých vydavatelských společností. Jako moderátor budu vystupovat já a myslím, že za dvě hodiny jsme schopni předat, i v rámci jistě bohaté diskuse, účastníkům řadu cenných informací a námětů k přemýšlení.

Co by mělo být závěrem této debaty, aby to mohlo nějakým způsobem přispět k ovlivnění současné české zahraniční politiky?

Myslím, že lidem chybí kvalitní informace o možnostech spolupráce s Čínou, o Číně, o jejím vztahu k Tchaj-wanu, o jejím místě ve světové politice. Prostě chybí ve většině českých médií objektivita. Domnívám se, že není v českém národním zájmu, abychom papouškovali nekriticky bláboly řady amerických politiků, kteří potřebují ve světě nějakého nepřítele. Tím podle nich je právě Čína, jako velmoc, která se v nejbližších letech stane největší ekonomickou silou světa.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Lidem-je-treba-dat-pravdive-informace-Paroubek-zve-na-akci-Co-mainstream-neukaze-734510

Sdílej